Čisté Hradiště na exkurzích ve spalovnách

Na základě pozvání uherskohradišťské radnice a společnosti CTZ, s.r.o. se zástupci petičního výboru Čisté Hradiště zúčastnili dvou exkurzí. Konkrétně se jednalo o:

• bioplynovou stanici v Rapotíně
• spalovnu odpadu v Liberci

Proč zrovna tato dvě zařízení? Protože bioplynka v zástavbě by byla pro její okolí pohromou a liberecká spalovna odpadů není modelovým příkladem pro naše město, zde by se pravděpodobně stavělo v rámci benevolentnější legislativy. Obecně můžeme říci, že napříč dovoleným a krátkému času pro zařízení volného času, můžeme být rádi, že klíčových exkurzí jsme se zúčastnili. Zejména proto, abychom viděli, jak budou jednotlivá řešení prezentována a měli možnost diskutovat se zastupiteli.

Bioplynka Rapotín

Po navštívení bioplynové stanice v Rapotíně jsme byli potešení tím, jak se dá nakládat s biologickým odpadem. Velmi zjednodušeně a v kostce – BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad, v Hradišti ten v hnědých popelnicích) je svážen do stanice, následně se nechá vyhnít, přičemž uvolňuje bioplyn (z majoritní části tvořen metanem, jež je hlavní složkou i v zemním plynu). Využitím bioplynu jako paliva se vyrábí teplo a v případě Rapotína a tzv. kogenerační jednotky i elektřina. Teplo dodává do místní obce, přebytečný plyn prodává do plynové soustavy a elektřina pokryje provoz stanice. Jediným „odpadním“ produktem je hnojivo, které se však zužitkuje v zemědělství.

Proč však toto řešení odmítáme v petici?

• Zápach – ihned po vystoupení z autobusu (i přes podtlakové uložiště) nás uvítal intenzivní zápach. Doporučený okruh 800 m od zástavby má určitě svá opodstatnění. Velmi otevřeně a férově vedení této bioplynky prezentovalo, že se zápachem vůči obyvatelům mají občasně problém. A to se rozhodně nejedná o umístění stanice v širším centru města.

Bioplynka je tedy krásnou ukázkou moderního a zajímavého řešení, bohužel pro lokalitu v současné CTZ bez diskuzí nevhodná. Avšak kdyby město uvažovalo o využití této technologie v příhodné lokalitě, tak má naši velkou podporu.

Spalovna odpadů Liberec

Tato spalovna je vlastněná majoritním vlastníkem hradišťské CTZ – firmou MVV. Několikrát jsme poukazovali zejména na to, že zastupitelé musí být obezřetní vůči tomu, co se prezentuje. Věřím, že mnoho z nich tuto prosbu vyslyšelo a to, co bylo jednostranně prezentováno, bude bráno jako promo akce. Přeci jen soukromá společnost MVV je společností zaměřenou primárně na zisk.

Je nutno také říci, že spalovna v Liberci je jinou spalovnou, než která by se musela stavět v Uherském Hradišti. Hlavní rozdíl je vedle náročnější technologie čištění spalin její velikost, díky které podléhá tzv. IPPC – zákonu o integrované prevenci a omezování znečištění, který stanovuje přísnější podmínky výstavby, provozu a kontroly větších spaloven. Byli jsme tedy ve spalovně odpadů, avšak díky těmto rozdílům je vypovídající hodnota velmi malá.

Hodnocení toho, co jsme viděli je však spíše pozitivní. Co se týče hluku nebo zápachu, který byl v době exkurze, můžeme konstatovat, že nebyl obtěžující. Měli jsme možnost diskutovat o jednotlivých aspektech. Jsme rádi, že se nám potvrdily základní důvody, proč odmítáme spalovnu odpadů v širším centru města:

• Havárie – Liberecká spalovna se potýkala s několika haváriemi (2004, 2009, 2018, 2019) zejména v podobě požárů. Je asi jasné, že při každém požáru unikají nebezpečné látky do ovzduší, zejména dioxiny.
• Zápach – ač zápach v době exkurze nebyl nikterak hrozný, tak nám následně někteří obyvatelé Liberce potvrdili, že v době čištění, odstávek a následného náběhu nebo i když je inverze, tak spalovna je cítit, slovy občanů: “jako když někdo zapálí popelnici s odpadky”.
• Cena – Liberec měl jednu z nejvyšších cen tepla v republice. Vedení teplárny tento fakt omlouvalo starými parovody a tím, že ze spalovny je cena nízká a konečnou cenu určují až teplárny. Avšak teplárny patří také společnosti MVV.
• Nedostatečná kontrola – Jak jsme již zmínili, malá spalovna nemusí podléhat IPPC. Při dotazu na tento bod, zda-li nebude kvalita ochrany ohrožena, nám bylo odpovězeno: „A proč bychom to dělali?“. Odpověď je velmi jednoduchá – protože IPPC je drahá záležitost.

Naše stanovisko je tedy stálé. Nepovažujeme stavbu spalovny odpadů v širším centru města za možné řešení. Z ministerstva životního prostředí máme vyjádření, že by se i malá spalovna mohla přihlásit k IPPC a BAT, avšak předpokládáme, že takovéto řešení by bylo ekonomicky nemožné a zatím se o něm město nezmínilo. A možná ještě zajímavost na závěr, věděli jste, že Evropská Unie v březnu tohoto roku zařadila spalovny odpadů na seznam neudržitelných aktivit?