Čisté Hradiště kritizuje podporu spalovny odpadů ze strany vedení města

Čisté Hradiště kritizuje podporu spalovny odpadů ze strany vedení města

9 července, 2021 Uncategorized 0

Reakce na příspěvky MÚ ve Zpravodaji města č. 7

V posledním čísle Zpravodaje města najdete dva články, týkající se modernizace teplárny Mařatice (CTZ). První v podstatě cituje vybrané pasáže ze studie VUT, pomocí kterých poněkud tendenčně ukazuje „výhodnost“ náhrady uhlí odpadem.

Druhý článek se snaží navodit zdání „diskuze“ k tématu – nedejme se však zmýlit – nejde o diskuzi, ale o pokračující snahu podpořit právě tu variantu modernizace, která obsahuje výstavbu spalovny odpadů v Mařaticích.

Tato podpora je založena na cíleně vybraných informacích, polopravdách, manipulativních tvrzeních, s použitím zavádějících až nepravdivých tvrzení a veřejnost je ukolébávána rádoby nestranným a odborným řízením výběru varianty ze strany vedení města. Zkusme tedy představit náš pohled na věc a uvést na pravou míru ta tvrzení, které jsou nejvíce zavádějící.

Studie VUT vychází ze zadání majoritního vlastníka CTZ (MVV Energie), jehož snahou je zachovat překonaný koncept centrální teplárny i v době, kdy je nutné odstoupit od uhlí. Jde tedy o to, jak udržet lokální monopol v dodávkách tepla a maximalizovat zisk posílením o monopol na likvidaci odpadů na dlouhé desítky let. Jak přiznali samotní řešitelé, předmětem řešení nebylo snížení ztrát omezením dálkového přenosu tepla a zlepšení ekonomiky teplárny (s možným snížením cen tepla) nějakou rozumnou decentralizací – Proč? Protože do tohoto konceptu by spalovna vůbec nezapadala!

Ekonomická „výhodnost“ spalovny odpadů

Spalovna je drahé zařízení s vysokými provozními náklady na čištění spalin a potřebuje proto mít co nejvyšší kapacitu a odbyt tepla – proč tedy řešit nějaké ztráty? Je dobré vědět že hlavním zdrojem výnosů spalovny je poplatek za spálení odpadů (62%), kdežto výnosy z prodeje tepla a elektřiny činí jen cca 33% – pak se není co divit, že kapacita 15 tisíc tun odpadů ročně je nastavena tak bezohledně, že v letních měsících bude cca 20% tepla z odpadů tzv. „mařeno“ vypouštěním do vzduchu bez užitku.

Účelem studie tedy bylo nastavit takové podmínky hodnocení a takovou kapacitu spalovny, aby vycházela ekonomicky výhodněji než čistá plynofikace teplárny. Výsledkem je, že se má do spalovny dovážet odpad z obcí ze širokého okolí v celkovém množství až trojnásobně překračujícím produkci odpadů v samotném městě.

Z řady ve studii uvedených zjednodušení a odhadů nám vyplývá, že varianta čisté plynofikace a varianta plyn + spalovna odpadů jsou v rámci chyby, resp. spolehlivosti výstupů, ekonomicky srovnatelné. Naproti tomu prvotní odhady investic spalovny se jeví spíše jako tendenčně podhodnocené. Jak jinak si vysvětlit fakt, že v řadě obcí, které již před časem přistoupily k plné plynofikaci svých tepelných zdrojů, dosahují cen tepla nižších o 10-15% než má dnes CTZ? A co teprve tam, kde využili přechodu na plyn k decentralizaci zdrojů tepla? Zde naleznete ceny pro odběratele tepla nižší až o 20-30%.

Pokud tedy MVV Energie umí efektivně modernizovat a provozovat teplárnu, musí být při nezvýšené ceně tepla výdělečná i varianta čisté plynofikace.

Z historie víme, jaké nehorázné ceny tepla MVV Energie dlouho držela např. v Liberci, kde využívá jako zdroj tepla velkou spalovnu odpadů – k současnému snížení pomohla až tvrdá intervence nového vedení města a hrozba odpojování odběratelů. Jestliže bude zachován zastaralý koncept centrální teplárny „vylepšený“ o byznys se spalováním odpadů, ztráty v rozvodech a všechny vícenáklady centrální výroby se spalovnou zůstanou stejné. Takže pokud se nyní hovoří o „stabilních“, nebo „nejnižších možných“ cenách tepla a „přiměřených“ poplatcích za spálení odpadů rozuměj: Ceny tepla a poplatky za pálení odpadů budou nejvyšší jaké odběratelé snesou v podmínkách lokálního monopolu, do kterého by se MVV Energie samozřejmě ráda dostala na dlouhé desítky let.

„Jasný“ přínos pro ekologii

Pod tímto titulkem se článek stručně vyrovnává s ekologickými dopady variant a srovnává nesrovnatelné. Ono totiž není co popisovat, když právě oblast fundovaného posouzení dopadů na zdraví a životní prostředí je ve studii zpracována zcela nedostatečně.

Je jasné, že čistá plynofikace, kterou v loňském roce podpořilo přes 2700 občanů města v Petici Čisté Hradiště, vypouští minimum emisí (kontrolují se pouze 2 parametry), není zde žádný zbytek po spálení a má proto nejnižší dopad na prostředí a zdraví lidí.

Naproti tomu bude spalovna odpadů vždy vnášet do ovzduší nebezpečnější škodlivé látky a celkově bude zvyšovat znečištění ovzduší ve městě – kontroluje se celkem 11 ukazatelů znečištění z nichž některé jsou skupinové, takže celkem se analyzuje téměř 40 škodlivých složek spalin. Jedná se o toxické sloučeniny těžkých kovů, dioxiny a podobné chlorované organické sloučeniny s prokazatelně karcinogenním účinkem.  

Po spálení odpadů zůstává až třetina nespálených zbytků ve formě strusky a popílku, které obsahují toxické látky a končí zase na skládkách. V poslední době se u nás sice prosazuje využití strusky jako stavebního materiálu, ale příklady z vyspělých zemí EU ukazují, že v praxi dochází ke kontaminaci vod a půdy a uvažuje se náročném zpětném vytěžení a dekontaminaci těchto odpadů. Popílek musí na skládku nebezpečných odpadů – bude jej 800 -1000 tun; pro srovnání – dnes město vykazuje něco přes 30 tun nebezpečného odpadu ročně.

Zabývat se škodlivými emisemi až posuzování vlivu stavby na prostředí a zdraví lidí v procesu EIA je pozdě – veřejnost by měla být otevřeně informována o této negativní stránce spalování odpadů již nyní při výběru varianty!

Tvrzení, že vše bude vyhovovat platným normám není rozhodující – jde přece o to, zda se zátěž škodlivinami a riziko negativních dopadů na naše zdraví zvýší, nebo jestli uchráníme naše prostředí aspoň v dnešním stavu.

Výhody a nevýhody výstavby spalovny

Preferovaný koncept modernizace CTZ je v podstatě kopií záměru, se kterým MVV Energie neuspěla v r. 2019 ve Vsetíně. Původní podpora záměru ze strany města padla po volbách a nové vedení radnice jej na základě protestů občanů smetlo ze stolu. Hradišťská verze záměru se liší Vsetínské v podstatě jen navýšením kapacity spalovny o 25% a začleněním spalování čistírenských kalů, obsahujících 80% vody.

Máme tedy dost podkladů, abychom vyjmenovali rizika, která hrozí při výstavbě spalovny na tak nevhodném místě – v blízkosti obytné zástavby, škol, obchodních středisek a zařízení ke sportu a rekreaci. Jsou to:

1.  Šíření zápachu ze vstupního bunkru. – Tento „malý bunkr“ jak se uvádí, obsahuje zásobu odpadů na 15 až 20-ti denní provoz, tj. asi 800 tun, což odpovídá téměř dvouměsíční produkci odpadů celého města. Únik zápachu má zabránit podtlak v zásobníku – ten mají předepsaný všechny spalovny a přesto se v jejich okolí často šíří obtěžující zápach především v letních měsících.

2.  Riziko vzniku požáru odpadů v ve vstupním bunkru s ohrožením zdraví obyvatel v okolí Přes všechna opatření zahoření nastává i ve velkých spalovnách, vybavených hasicím zařízením – naposledy vloni v únoru v Malešické spalovně, nebo v Liberci.

3.  Emise zdraví škodlivých látek, a to jak při poruchách a haváriích zařízení – z vypouštěných nečištěných kouřových plynů, tak z nekontrolovaného překračování emisních limitů při běžném provozu. V dokumentaci ke spalovně Vsetín se uvádí, že případné havárie spalovny jsou „lokálního rázu“ a v případě poruchy a nouzového odstavení zařízení v režimu dojetí je třeba „uvažovat emisi nevyčištěných kouřových plynů do atmosféry“ po nezbytnou dobu k odstávce zařízení. Jak při požáru ve vstupním bunkru, tak v tomto případě mohou unikat extrémně škodlivé kouřové plyny, obsahující velmi nebezpečné látky, volně do okolí spalovny!

4.  Uvažované spalování čistírenských kalů, které samotné nehoří a uvažuje se je spalovat ve směsi s nezpracovatelným plastovým odpadem vidíme rovněž jako riziko. Tyto plasty běžně obsahují vyšší podíl PVC, u kterého – v důsledku vysokého obsahu chlóru, hrozí přetížení systému zneškodňování dioxinů a podobných škodlivin ve spalinách. 

5.  Obavy vzbuzuje rovněž navrhovaná nikde neověřená kombinace technologií, uvažující s tzv. suchým čištěním spalin, minimální zkušenosti s projektováním a výstavbou takovéto malé spalovny v ČR, žádné reference z provozu podobného zařízení a vyhodnocení jeho skutečných dopadů na prostředí

Jako výhoda se opakovaně uvádí nižší závislost na plynu – avšak spalovna nemůže bez plynu fungovat a 51% produkce tepla by stejně byla na bázi plynu, takže pouze zbytek 49% by pocházel ze spalování odpadů. Opakovaně se vytahuje strašák zdražování ruského plynu, přestože dlouhodobě cena plynu klesá a zásoby jsou více než na 100 let.

Naproti tomu se vůbec nezvažuje riziko případného odpojování odběratelů – to přitom může nastat právě v případech zvýšení ceny zemního plynu, protože např. pořízením domovních plynových kotelen obyvatelé přestanou platit za ztráty při přenosu tepla a skokově sníží své náklady na teplo např. až o 20-40%! O tom je možné se již přesvědčit na příkladech několika bytových domů ve městě. Co pak s přebytky tepla ze spalovny? Bude se v létě mařit třeba 30% tepla ze spalování odpadů?

Integrovaná prevence a omezování znečištění (tzv. zákon o IPPC)

Nepatříme mezi skalní odpůrce spalování odpadů – za zcela zásadní však považujeme, kde, v jakém zařízení a za jakých podmínek se spalování provozuje.

V ČR se naštěstí doposud daří držet trend osvědčený ve vyspělých evropských státech. Čtyři fungující i další připravované spalovny v ČR jsou velkokapacitní, nejlepší techniky (BAT) jsou zde aplikovány v plné míře bez kompromisů a mají stanoveny nejpřísnější podmínky provozu a limity znečišťování na základě zákona o IPPC. Jejich ekonomika „unese“ nejnáročnější způsoby čištění spalin a detoxikace zbytků po spálení a současně mají sílu do budoucna postupně zlepšovat své procesy na základě působnosti zákona o IPPC a omezovat tak produkované znečištění.

Uvažovaná malá „podlimitní“ spalovna, která nemusí spadat pod IPPC legislativu, již z principu nemůže zajistit nejvyšší dosažitelnou bezpečnost provozu a míru ochrany prostředí a zdraví obyvatel. Investor však může o integrované povolení dobrovolně požádat. Podle vyjádření zástupce MVV Energie se s tímto nepočítá, ale údajně budou požadavky, které IPPC má, plnit.

Samozřejmě že i tato spalovna bude obsahovat jednotlivé BAT prvky technologie – jednoduše proto, že bez nich by neprošla ani základní legislativou. Zdůrazňování jejich zařazení tedy chápeme jen jako marketingový tah s taktikou „slibem nezarmoutíš“. V takovémto případě by šlo o jedinou spalovnu komunálních odpadů v ČR bez integrovaného povolení, tedy bez možnosti stanovení nejpřísnějších podmínek provozu, kontroly a řízení rizik.

Jak dál s odpady?

Plánovaná malá spalovna nemůže být nikdy tak efektivní jako např. velká spalovna SAKO Brno (s výstavbou další linky bude mít kapacitu ca 370 tisíc tun/r). A to platí jak pro minimalizaci znečištění životního prostředí, tak pro ekonomiku provozu: Brněnská spalovna podléhá přísným podmínkám v rámci IPPC legislativy, má dokonalejší způsoby čištění spalin a detoxikace odpadní strusky a popílku a to vše se vstupní cenou 950 Kč/t spáleného odpadu. Pro porovnání – uvažovaná (25x menší) spalovna musí mít k zajištění výdělečnosti vstupní cenu 1700 Kč/t v r. 2025.

Kromě velké části obcí Jihomoravského kraje do Brna vozí odpady z Olomouce, Jihlavy, z Ostravska a uvažuje o tom i 130 km vzdálený Vsetín a další obce. Z tohoto pohledu je těžko pochopitelné, že podobné aktivní snahy využít nové kapacity v Brně nevyvíjí právě Hradiště, zvlášť, když spalovna avizuje městu volnou kapacitu 10-15 tis. tun/r, se snahou dlouhodobě zajistit odpad i pro připravované rozšíření o další linku.

Závěrem

Jak v loňském roce ukázala úspěšná petice podporující přechod CTZ čistě na plyn, občané očekávají od radnice zajišťování infrastrukturních potřeb města s co nejmenšími negativními dopady na prostředí a jejich zdraví a za rozumné ceny energií.

V jejich zájmu tedy není zajistit dlouhodobou výdělečnost firmě, který má většinového soukromého vlastníka, na úkor vyššího znečišťování prostředí a zdravotních rizik.

V tomto kontextu vyznívá mezi riziky záměru výstavby spalovny uvedený NIMBY efekt, jako úsměvný a otřepaný argument, bagatelizující obranu občanů svého prostředí a zdraví před neuváženými kroky investorů a politiků.

Příznivci petice Čisté Hradiště podporu záměru výstavby malé spalovny odpadů v CTZ považují za chybu a krok špatným směrem. Vyzývají proto občany, aby si postoj k této věci zvolili jako důležité kritérium pro blížící se volby a pečlivě sledovali stanoviska svých volených zástupců.

Podobnější údaje naleznete v naší reakci na záměr.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *